Psaní jsem vždy považovala za nejkrásnější formu předávání vlastních pocitů, fantazie a prožitků. Ať už mě v životě brzdila dyslexie s dysgrafií, čas, nebo energie, nikdy jsem nepřestala doufat, že se mi podaří napsat příběh, který se někoho skutečně dotkne. Protože psaní považuji za jednu z nejkoplexnějších forem umění, mám k němu také patřičnou úctu a obdiv. Jsem si naprosto vědoma, že prozatím psát neumím a že cesty psavců jsou nekonečné. Trénink dělá mistra a tak mi pomalu v šuplíku vznikají méně či více povedené povídky.
SPISOVATELSKÝ TRÉNINK
Je to už nějaký ten rok, co jsem narazila na kurzy spisovatele a lektora tvůrčího psaní Reného Nekudy. Jeho kurzy jsou doslova a bez přehánění pro každého, a ten kdo chce s psaním začít, ale není si jistý, jestli chce do lekcí hned investovat peníze, může se zapojit do kurzů zdarma. Pan Nekuda má hned několik kurzů, které jsou zcela bezplatné, a jejichž zadání vám přijdou emailem. Jedním z těchto kurzů je Spisovatelská výzva. Ta spočívá v tom, že každý den dostanete za úkol napsat jednu povídku na předem neznámé téma. Povídce byste se měli věnovat maximálně 10 minut a přitom popsat alespoň celou stránku. To nezní tak těžce, že? A opravdu není!
Nicméně můj osobní problém tkvěl v tom, že nejsem schopná povídku nedopsat a tak jsem svých 10 minut rozhodně nedodržela, ale pocitu z dokončeného díla se prostě nic nevyrovná. 🙂
Slovo, které jsem si online vylosovala pro svůj první krátký příběh byla „Okurka“.
V něm se seznamujeme s chaotických ránem hlavního hrdiny, který zaspal na nesmírně důležitý pohovor. Jestli se chcete dozvědět, jestli to náš hrdina stihne a svou vysněnou pozici nakonec získá, můžete si povídku přečíst zde:
VELKÁ POVÍDKOVÁ SOUTĚŽ
O level výš byl můj spisovatelský pokus ve Velké povídkové soutěži, kterou pořádaly Knihy Dobrovský. Zde bylo na výběr z několika předem stanovených hororových témat s rozsahem znaků mezi 15000 – 25000 (cca 8 – 14 normostran). Tento rozsah jsem vnímala jako skutečně krátký pro příběh, který měl mít děsivou atmosféru a ještě kratší, když jsem měla jasnější představu jak chci příběh pojmout. Osobně mě v hororech nejvíce děsí samotní lidé a vykreslení zvrácených charakterů vyžaduje čas a prostor.
A i přesto, že jsem povídku dopsala se vším všudy ji vnímám jako příběh s daleko větším potenciálem a ráda bych se k ní v budoucnu vrátila a věnovala ji větší prostor, který si zaslouží.
Hororové podtéma, které jsem si z nabídky soutěžních možností zvolila byla Krvavá lázeň. Nyní můžete posoudit sami, jestli příběh není pouze thrillerem s hororovými prvky a jestli ve vás dokáže vyvolat pocit strachu.
Hlavní postava Nataly si prochází těžkým obdobím a nenachází v nikom a v ničem potěšení. Náhodné setkání v kavárně je předzvěstí náhlého zmatku a obrací její život vzhůru nohama.
V soutěži jsem se neumístila a celých 30 povídek ve spisovatelské výzvě také nenapsala, ale i tak pracuji na svých nedostatcích a rozhodně se nevzdávám.
Máte také povídky na Wattpadu? Podělte se o své přezdívky, nebo třeba jen své oblíbené příběhy v komentářích. 🙂